Přinášíme druhý a zároveň předposlední díl našich článků, týkajících se fanouškovských prezentací Havířovské Zvěře. Dnes se podívejme na sezónu minulou, vlastně už předminulou, tedy na ročník 2011-2012. Tato sezóna byla na tribunách, co se týče našich ultras aktivit, legendární. Více se dočtete v tomto článku, tak směle do toho…

V této sezóně se jasně ukázal obrovský fanouškovský boom ze sezóny první, co se týče ultras aktivit. Začali jsme už na letním přátelském utkání a obrovsky vysoko nasazenou laťku jsme drželi až do poslední možné chvíle. Tolik celoáčkových choreografií jako ten rok, to už asi jen tak nepředvedeme. Jak říkám, s touto sezónou opravdu maximální možná spokojenost… Hodnocení choreografií jsme rozdělili na domácí a výjezdové, pojďme si o těch nejlepších něco říct.

Páté výjezdové místo obsadily klasické lesklé vlaječky, které byly při finálovém střetnutí v Karviné. Zajímavostí je pak to, že zbylých několik set nerozdaných vlaječek jsme cestou domů ztratili v autobuse a vznikla nám tak škoda řádově 2 000 Kč :-). V té chvíli to však nikomu nevadilo, byli jsme noví mistři!

Čtvrté výjezdové místo má „na svědomí“ podsvícená plachta, na níž je nápis Havířov a znaky Slezska a našeho města, pod plachtou zažehnuto několik žlutých ohňů. Prezentace byla k vidění na play-off utkání v Prostějově. Zajímavostí je, že prezentace měla být vytažena už př vánočním výjezdu v Přerově, ale díky potyčkám s ochrankou se od toho upustilo.

Třetí výjezdové místo a opět finálový výjezd do Karviné, tentokráte látkové vlaječky, kterých bylo 400. Ještě nyní se bijeme do hlavy, že jsme jich objednali jen tak málo, těch 400 kusů bylo před výjezdem prodáno za hodinu, kdyby těch kusů bylo třeba 700, prodají se všechny.

Druhé místo a opět výjezd do Karviné, tentokráte se však jednalo o zápas základní části. Odpalujeme mnoho žlutých ohňů, do toho všeho máváno velkým množstvím vlajek na tyčích.

První místo co se výjezdových prezentací týče? Dnes už tradiční obří šála „Havířov, králové ligy“, která byla vytažena při prvním výjezdu ve vyřazovacích bojích, konkrétně ve Frýdku-Místku, kdy využíváme rozlehlosti místní haly a „sektoru“ pro hosty. Šalik se dělal dlouhé hodiny, dokonce nadvakrát, nakonec se vše povedlo, i když samotné vytažení bylo díky jeho váze a velikosti dosti náročné a v první chvíli to vypadalo, že se celá akce nepodaří… Omyl, podařila se a šlo o to nej, co jsme na výjezdech předvedli…

Ještě než si představíme nejlepší desítku na domácích tribunách, je nutné zmínit i spoustu opravdu velmi podařených prezentací, které se do pomyslného žebříčku nedostaly. Ano, tak kvalitní sezóna to byla. Ostatně, mnoho prezentací mimo pořadí najdete ve videu, tak posuďte sami…

Ale zpět k pořadí. Desáté místo obsadila choreografie z modrých lesklých kartonů, které na obouručných vlajkách doplnil letopočet našeho klubu. Prezentace byla vytažena na prvním utkání play-off doma, kdy jsme porazili Frýdek-Místek.

Deváté místo a choreografie z přátelského utkání! 5.8.2011, hostíme polskou Unii Osvětim, celý kotel jednotně v bílých tričkách, modré a černé igelitové pásy a k tomu všemu nápis „Here we go again“. Na to, že se jednalo o přátelák, tak opravdu skvělý počin.

Osmé místo a celoáčkové choreo, které se nezdařilo tak, jak by mělo. Bílé kartony na pozadí, na RBH sektoru velké červené srdce, na zbylých velkých sektorech pak písmena A a Z. Zajímavostí je, že velký obraz s fotkou této prezentace má na zdi ve své kanceláři Jarda Mrowiec :-). Ještě dodatek – tahle prezentace byla při utkání s Karvinou.

Sedmé místo a další celoáčkovka. Play off s Prostějovem, RBH sektor a dva vedlejší modré sektory tvoří bílé písmeno V na modrém pozadí, k tomu nápis VICTORY. Krajní velké sektory pak mávají vlaječkami, pod kotlem pak velmi hezky udělaný transparent „Jazda z kurwami“, kdy hostům jasně sdělujeme, co k nim cítíme…

Šesté místo a výjimečně prezentace jen v kotli. Při posledním sezónním utkání s Mostem vytahujeme portréty všech hráčů, kteří se zasloužili o parádní sezónu, k tomu pak nápis „Hoši děkujem“. Choreo tištěné (v tomto děláme výjimku a nemalujeme jejich podobizny) a velmi zdařilé, ještě nyní občas na Plechárně slýchávám, kterak se o něm lidé baví.

Páté místo a choreografie „Trojbarevní“. RBH sektor bílé kartony s bílou velkou vlajkou AZ, menší sektory mávají vlaječkama, krajní velké sektory rozděleny bílou úhlopříčkou, zbylé kartony jsou modré a černé, které bohužel nikdy nevyniknou tak jak by měly. Opět se jednalo o choreo při příležitosti místního hornického derby s Karvinou.

Čtvrté místo? K tomu nakupujeme jiné kartony než modré a bílé. Tentokráte z červených a černých tvoříme nápis „Peklo“, zajímavostí je, že jsme si při tvorbě písmen pomohli i polepenými betonovými vchody, aby písmena lépe vynikla. Druhou zajímavostí je, že byla obava, jak se celá věc povede, protože poprvé se nezvedalo tak, jak jsou lidé zvyklí, tedy při nástupu Potoka. Hrálo se totiž finále a zpívala se hymna. Lidé své kartony zvedaly po posledním jejím tónu a povedlo se na jedničku…

Třetí místo obsadila pyroshow tvořenými kvalitními červenými ohni, které byly po posledním utkání s Mostem zažehnuty po celé straně áčkové tribuny + také za bránou. Prezentace na uskutečnění velice jednoduché a prosté, na efekt však výborně vypadající…

Druhé místo a opět finále s Karvinou. Na prostředním sektoru vytahujeme plachtu s vyobrazeným horníkem, na všechny zbylých sektorech pak zelené a žluté balónky, čili balónky značící hornické barvy. Vše doplňují dva jasné transparenty – „Hornická tradice v obou městech, fanoušci jen v jednom“.

První místo? Legendární plachta, která byla zatím tou největší v historii Havířovské Zvěře a která byla pojmenována stejně jako skupina havířovských fanoušků. Velmi náročně, nakonec podařeně, ji vytahujeme na semifinále s Prostějovem. Námětem pro plachtu byla jedna z připravovaných HZ samolepek, kterých bylo vytvořeno téměř 30, nakonec však nikdy nešly do tisku…

Ve videu je možno slyšet 3 písně. Vybrány byly třemi lidmi. 2 z nich se celou sezónu maximálně starali o to, aby to na tribunách maximálně šlapalo, třetí byl pak ústředním tvůrcem celého video počinu…

No nic, tolik ve stručnosti o všech podařených prezentacích, teď se na ně však podívejte sami, mějte třeba husí kůži nebo zamáčkněte slzu, je to jen na Vás… Každopádně si myslím, že to byla neskutečná sezóna, která se na tribunách už možná nebude opakovat. Byla to opravdu nádhera a ty vzpomínky nám nikdo nikdy nevezme…