Na poslední červnovou sobotu si fandové AZetu Havířov naplánovali nultý ročník poněkud netradiční akce. Rozhodli se vzdát hold všem havířovských šenkům, které ve svém názvu mají něco z vesmíru a v každém z nich dát symbolicky jedno pivo, aby celou akci zakončili závěrečným zlatavým mokem ve svém domovské hospodě, čili na Plechárně.
Počasí se vyvedlo, návštěvníky na prvním srazu, který je u kyvadla, vítá hřejivé slunce a azurová obloha. Schází se asi 10 plantážníků, na druhém srazu, který už je před úvodní hospodou, se přidávají další, celkově se na startovní čáru postaví kolem třiceti žíznivců, což je na první ročník akce určitě velmi pěkný počet.
Přesně v 15:00 se tlupa fandů nahrne do první hospody, kterou je Severka. Servírka je překvapená, nechápe co se to děje, ale poctivě točí jedno pivo za druhým. Na první zastávku mají všichni závodníci jen pár minut, pivo do každého padá, po jeho vypití dostane účastník akce potvrzení v podobě razítka na registrační průkaz a celý peleton vyráží skrz malebné prostředí Stromovky ke druhé zástavce, kterou bude Hvězda.
Ve Hvězdě vyčepují více piv během deseti minut než za celý měsíc červen, přesto někteří závodníci volí pivo plechovkové, neboť na čepa se čeká opravdu dlouho. Banda se usazuje před podnikem, někteří berou za vděk lavičkami v blízkém okolí, pivo opět rychle vypito a i když je slyšet hlasité odbrkávání, míří celé hejno přes náměstí, centrem města, směr třetí podnik. Tím je herna Lucky Planet v objektu „bílého domu“.
Paní servírka kouká s otevřenou pusou a povídá, jak se pochlubí své kolegyni, že jí na šichtu přijel zájezd. Banda pije pivo, hází desetikačku do jukeboxu, šenkem zní Maruška Rottrová ( http://www.youtube.com/watch?v=s8_k2da1MTA ), někteří koštují Svijany a v ponurém prostředí dopíjejí třetí pivo. Venku na schodech pak první příležitost pro skupinové foto a peleton míří ke čtvrté etapě, kterou je tradiční havířovský podnik, fungující téměř od samého vznku města, čili Kosmos.
Cestou do Kosmosu se poprvé ozývají havířovští pyrotechnici, odpáleny jsou první petardy, na peleton pivařů vybíhá nějaký nazuřený občan, chvíli to vypadá na úvodní potyčku dne, situace se za chvíli uklidňuje a zatímco nazuřenec se stále třepe z nervů, osádka vesmírných dobyvatelů už sedí v Kosmosu. Někdo očumuje Tomáše Berdycha v televizi, jiní zas očumují hýždě paní šenkýřky. Mimochodem, ta je z nás opravdu velmi nadšená. Je čas jí však zamávat a přejít cestu, čeká nás další havířovský legendární podnik, tím je Jitřenka.
Zde je předpovídáno, že první závodníci odpadnou, nikoli proto, že by nedokázali vypít páté pivo, ale panují prostě obavy, že se seknou u automatů a nechají v nich veškeré finance :-). Z jukeboxu se pro změnu line Hanička Hegerová a její fialky ( http://www.youtube.com/watch?v=IZIUuO-yZUM ), u kterých si zanadáváme na komunisty. Mezitím se do průvodu připojí další jedinci, kteří musí dohnat ztrátu a vypít stejný počet piv, který v sobě mají všichni ostatní. Navíc nás stále pronásleduje Tomáš Berdych, kde jsme my, tam je on… 
Po Jitřence čeká peleton dlouhý přesun, až do příjemného šenku Na Zátiší. Nutno zmínit, že tento přesun je vhodným okamžikem pro první únik z peletonu. Nedočkavci z týmu RBH se o únik pokoušejí už od druhé etapy, vždy je však peleton dostihnul. Nyní využívají krátkého stoupání z Jitřenky a prchají. Na Zátiší všechny vítá natřískaný lokál, uvnitř navíc slaví nějaká partička důchodců. Cyklisté se naštěstí umí chovat a tak jim nic z jejich bohaté tabule není odcizeno. U výčepu mačkanice, každý si své pivo nese ven a na slunci jej glgá. Počasí se dnes opravdu povedlo a tak za cvrlikání ptáčků všichni dopíjejí a pokračuje se dál.
Pokud to byl k Zátiší dlouhý přesun, tak do dalšího šenku čeká na všechny přesun ještě delší, navíc je v této etapě nejnáročnější vrchařská prémie dne, stoupání od Střely ke gymplu je únavné a tak je potřeba se na cestu uvolnit a svému tělu trochu odlehčit.
Peletonu opět dominují cyklisté z RBH, kteří to do kopce táhnou na těžký převod a k Merkuru (hospoda Tiskárna) dorážejí jako první. Je zde trochu obava, aby zde nebyl nějaký hlučný protest proti nepřizpůsobivým obyvatelům (přeci jen, šest piv mají všichni v sobě), ale situace je klidná, každý se věnuje sedmému kousku. U některých se však začíná projevovat švindlování, první jedinec je viděn s malým pivem (a to mohou jen dívky, které jsou v peletonu tři) místo velkého. Je mu řádně vyčiněno, malé pivo přelito a dočepováno do velkého.
Následuje sešup z kopce, kde se peleton mírně trhá, do osmého šenku však doráží stále v plném počtu. Nyní jsou 4 etapy pravdy, všechny těsně po sobě, nyní se bude rozhodovat. Na pivo už je podle pravidel více času a tak někteří si pivo v Luně zpříjemní kulečníkem, i osmé pivo dají všichni, každý má v registračce osm razítek a jde se dál…
Devátou zastávkou je zrekonstruovaný Orion, servírky se ohánějí, cyklisté se mezitím srocují u baru, paže jdou nad hlavy, šenkem se linou první chorály. Ano, JSME SLAVNÝ AZET HAVÍŘOV! Deváté pivo sice také absolvují všichni, někteří však různě ulívají do květináčů nebo dávají napít těm, kteří mají málo, pořadatelé jsou však benevolentní a v závodě dovolují pokračovat i těmto šidilům… 🙂
Jubilejní desátou hospodou je Saturn, Tomáše Berdych je v telce vyměněn za Kláru Zakopalovou, pivo však cyklisté vyměnit nehodlají, lope se desáté. Někteří už venku odpočívají, protože nachozených kiláků je dost (celková trasa má něco přes 6 kilometrů). Pivo však žungnou všichni a může se jít do finále, hurá směr Plechárna!
Nutno zmínit, že celou druhou polovinu průvodu doplňují neskutečné rány petard, které cyklistům padají z kapes, je celkem velkým překvapením, že peleton nepronásledují doprovodné vozy s městskými strážníky uvnitř. Takže zaplaťpánbůh se doráží až do cílového šenku, první do něj vstupuje Vikino z RBH, který je zřejmě v každém podniku jako první a má jako první vypito, neoficiální cena „sprintera roku“ patří dozajista jemu.
Na Plechu padne závěrečné jedenácté pivo, které opět polknou všichni účastníci a dávají tak jasné razítko faktu, že fanoušci AZetu jsou pivaři. A ačkoli by se adepti našli, kteří se různě snažili obejít pravidla, aby došli až do cíle, organizátoři se rozhodují, že „mlíčňáka roku“, který se bude titulem honosit až do dalšího ročníku, vylosují ze všech účastníků. „Vítězi“ je poté předána krabice mléka, následně je jejím obsahem kvalitně zlit. Losuje se také 5 výherců, těm jsou předány ceny v podobě triček, fotek, nálepek a různých drobností, 5 výherců se také může těšit na letní výjezd na turnaj do Poruby zdarma!
Ceny jsou rozdány, akce spěje ke svému zdárnému konci. Poslední skupinové foto, další chvíle už patří chorálům, kterými se banda loučí s kamarádem, který nás na čas opustí a mnohým bude chybět. S kamarádem, který sice do hokejového prostředí nepřispíval nijak aktivně, aktivně však přispíval do čapky, která díky jeho absenci na tribunách bude zápas co zápas o 88 korun chudší. Kájo, drž se!
Stupňují se pyrotechnické vložky, jedna petarda bouchá za druhou, okolí Plechárny pohlceno dýmem z dýmovnic, přijíždí nějaké to policejní auto, to už však akce končí a účastníci se rozcházejí individuálně, mnozí míří na 12., 13. či 14. pivo :-).
Nultý ročník akce se povedl. Za organizátory díky všem, kteří se účastnili, díky sprinterům z RBH, díky pivním matadorům z Boris Gangu, díky mladíkům z řad Abstinentů, díky však naprosto všem, kteří se podíleli na chodu příjemného dne. Díky také všem servírkám za trpělivost, díky také fízlům, že nás nechali na pokoji :-). Věřme, že příští ročník nás bude ještě víc, vyladíme pravidla a celou akci zas posuneme o kus dál. Třeba tak daleko, že při šestém ročníku bude pivně registrační průkaz sloužit jako čipová karta do busu nebo že si na přemisťování mezi hospodama objednáme čabaju :-). Za rok naviděnou, bando…
5 výherců: DaveAZ, Ondra, GetBusy, Wrak, Martin. Gratulujeme!