V předchozích dnech se uskutečnil druhý ročník turnaje o pohár RT Torax, který se od středy do soboty odehrál na porubském zimáku a na kterém jsme obhajovali dvojí vítězství. Naši hráči loni vyhráli na ledě, my fanoušci pak zcela suverénně v hledišti. Jak to dopadlo letos?

AZ – Žilina

První utkání je pro havířovské příznivce ve čtvrtek, kdy se ve večerních hodinách střetne jejich klub s extraligovou Žilinou. K tomuto zápasu není naplánován žádný organizovaný výjezd, fanoušci vyrážejí po vlastní ose auty, najdou se však i tací, kteří jedou už brzy odpoledne busem (omrknou nula prostějovských fandů v prvním utkání dne s polskou Krynicou) či k večeru pak vlakem. Nečeká se žádné velké zastoupení havířovských fandů, i proto jsou mnozí, při příchodu k zimáku, mile překvapeni. Na každém rohu havířovák, obyvatelé nejmladšího města republiky tvoří většinu hlediště. Jakoby v sektoru se jich schází asi 70, po celé jedné straně zimáku pak posedává asi 150 havířovských. Ti věší dvě své zástavy (menší RBH a Abstinenti Havířov), dají si úvodní Zvěř, tu a tam se něco zafandí i během utkání, jinak se v poklidu věnují zápasu, pivku či klobáskám. Když však počet havířovských i jejich hlasový projev porovnáme s loňským prvním turnajovým zápasem proti Opavě, je to určitě pozitivní překvapení…

AZ – Přerov

Utkání s Přerovem je pro havířovské fandy tím TOP zápasem. Dlouho dopředu je nabádáno, aby každý vycestoval čabajou, utkání s rivalem je po fanouškovské stránce víc, než případné sobotní finále. Pro mobilizaci fandů je svědomitě uděláno vše! Den před tímto duelem se zajištuje pyrotechnika, několik příznivců se pak u Plechárny schází s dostatečným předstihem, nejen kvůli pivka a nějaké té kořalky, ale především za účelem vyrobení dvou transparentů.Hodinu a půl před začátkem utkání pak odjíždí čabaja, na vlakáči přestávka na cígo a přibrání dalších lidí, celkově je v buse 86 fandů, což je výborné číslo. Jen pro připomenutí, loni se na páteční TOP zápas vydalo čabajou o 11 fanoušků méně. Po vystoupení před porubským zimákem je fůra času a tak velký průvod havířovských se vydává do porubských ulic, přesněji řečeno na legendární porubský bonpari višňák :-).

Po příchodu do haly se v sektoru vyvěšují vlajky, krom dvou největších (HZ a B.K.) pak visí ještě zástavy Abstinentů, Slezský Havířov a menší Rumb Boys, vlajkosláva je tedy naprosto příkladná. Je fajn, že lidé míří automaticky do míst, kde se vždy pohybují hosté, avšak díky schodům uprostřed sektoru se musí jeho zaplňování dosti korigovat, škoda že někteří nerozumí tomu, že by se měli posunout o blbých pár metrů doleva či doprava. Nakonec se to však silou vůle daří, zhruba 120 havířovských v sektoru je připraveno na úvodní buly. Celkově na zimáku je pak havířovských okolo dvou stovek…

Zápas začíná, kotel dirigován spíkrem, kupodivu je support doplňován i decentně znějícím bubnem. Od první minuty je fandění velmi dobré, vydrží to pak po celou úvodní třetinu, která tak po fanouškovské stránce snese ta nejpřísnější měřítka.

Co říci k hostům? Byl jsem skálopevně přesvědčen, že jejich počet bude NULA. Proč? Je to jednoduché… Ať si kdo chce co chce říká o tom, že přerováci nechodí fandit na přáteláky… Ano, jasně, fandit chodit nemusím, ale aby mě nezajímaly zápasy svého klubu? OK, takže když na přáteláky není organizovaný kotel, tak na ty zápasy ani nepřijdu? Nezájem o svůj tým je ostudná. Moment, ale opravdu to byl nezájem o svůj tým? Nebyl to spíše strach? Nechť si každý odpoví sám… A jelikož za ty tři roky již známe náturu přerovské fans scény, tak aniž bychom věděli, kolik jich dojede nebo ne, vyrobili jsme tento transparent právě pro přerovské, který se ukázal jako nesmírně pravdivý…

S úvodem druhé třetiny se pak pomalu kují pikle ohledně transparentu druhého. Den předem si zjišťujeme, zda-li platí páteční účast dotyčného, na tomto utkání jej podle plánu vidíme na tribuně za jednou z branek. Ano, je to Robert Najdek, jedna z ikon novodobého AZetu, které je nutné poděkovat za letité služby a odvedenou práci. A tak vzniká transparent stejný (co se týče znění) jaký měl před pár dny Adam Vrba (který byl mimochodem na všech třech turnajových zápasech AZetu osobně!), Najdošovi je řečeno, ať se ve druhé části hry nikam nehne z místa, Najdoš odpovídá, ať neblbnem, že se bude stydět :-).

Po začátku druhé periody se za protější branku vydává asi 5 fandů, připravují si onen transparent, který pak vytahují v polovině třetiny, chvíli je drží nad hlavami, aby jej tam následně připevnili napevno. Než transparent zvednou, tak se při brankosmršti baví a i v těch pár lidech si vzájemně odpovídají s hlučným sektorem a společně vyvolávají jména střelců branek. Před vytažením i po vytažení transparentu si žije svým životem druhá část hry. Co říct k ní? Nespokojenost. Máme na to, aby naše chorály zněly halou, aby to bouřilo na maximum! Škoda, že lidé nevydrží fandit 60 minut, že si odfandí prvních dvacet a pak jdou kamsi do prdele… Když jdu na druhou stranu zimáku domluvit focení za naším člověkem, vidím támhle 5 lidí klábosících s Najdošem (nevím no, zda-li tohle nejde absolvovat o pauze), támhle sedí dalších 6 lidí u bufetu, na další tribuně zas odpočívají další 3, kteří na srazu byli vehementně pro buben apod. Tohle mě sere a tohle je špatně. Sami se tím okrádáme o co nejlepší prezentaci. Já vím, že je to způsobeno i absencí hostů, že ten náboj utkání je díky jejich nule poloviční, ale i tak. Tohle bychom měli do budoucna minimalizovat. Škodíme tím jen sami sobě… Druhá třetina je tudíž ve stínu té první, alespoň že to nemá vliv na hráče na ledě, kteří svému soupeři sázejí jeden gól za druhým a neskutečným způsobem otáčejí skóre…

Na třetí část se pak všichni nebo drtivá většina cestovatelů vrací zpět do sektoru, support se zvedá, lidé se fanděním baví. Rozdávají se velké igelitové vlajky na tyčích, sektor je po značných peripetiích (někteří se neumí posunout, jiní neumí podat vlajku apod.) rozdělen na bílou, černou a modrou část, vlajky jdou nad hlavy. Je to naše jediná choreo vizuální produkce (když nepočítám dva transparenty) na tomto turnaji, snad se povedla a líbila…

Zápas končí, hráči přijíždějí na děkovačku. Tu si užijí jak oni, tak fanoušci, ač je to jakoby přátelský zápas, tak si vysokou výhru nad rivalem každý náležitě užívá, v sektoru je rovnoměrně rozmístěno a následně zažehnuto 8 velkých ohňů, žádný nekončí na hřišti, nejsou hlášeny žádné závažné popáleniny, pyro produkce je super, je pěknou a důstojnou tečkou vydařenému utkání na ledě i tribunách…

Po špílu hurá do busu a jede se do Havířova. Zde nyní popíšemu, proč nebyl bus i na sobotní finále a co tomu předcházelo… V autobuse panuje dobrá nálada, někteří lidé jsou však i přesto zklamání přístupem některých fandů k právě skončenému utkání. Není proto jednotný názor na to, zda-li čabaju vypravit nebo ne. Když se někdy v polovině cesty rozhodneme, že to zkusíme a autobus pro fanoušky uděláme (i když nějaký organizovaný support na sobotu neplánujeme), dovídáme se, že v zadní části autobusu je zničené okno, přesněji řečeno menší dveřní okno zcela vypadlo. Je jasné, že se to nestalo samo. Dlouhé minuty se nastalá situace řeší, viník se odmítá přiznat, načež na něj nezávisle ukazují tři nebo čtyři jiní lidé. Přetékají nervy, situace je vyhrocená, řeší se pak dlouhé minuty i po příjezdu do Havířova. Tohle už jsou interní věci, které netřeba dál pitvat. Je však nutné říct, že vinou jednotlivce a vinou dalších lidí, kteří se odmítají podílet na vyřešení situace se bus na sobotní finále ruší a fandové tak budou muset cestovat po své ose…

Jak se situace vyvíjí dál? V tuto chvíli, v neděli v poledne, kdy píši tento report, se viník stále nepřiznal, stále existují lidé, kteří jej kryjí. Ne, nejde nám o to, aby viník škodu uhradil, klidně jsme schopni vybírat na proplacení škody čapku a sám přispěju nemalou měrou, protože respektuju a chápu, že člověk může být opilý, může dělat klukoviny apod. a takové věci se holt stanou. Ale více než uhrazení škody je mít koule na to se přiznat a postavit se k tomu jako chlap… V tuto chvíli nevíme, jak nastalá situace dopadne, nevíme ani, jakou vysokou škodu nám ČSAD vyčíslí. Budeme však o všem podstatném informovat na fóru, protože je jasné, že tohle není malichernost, která by se měla přejít mávnutím ruky či nějakého kouzelného proutku. Situace by se měla vyřešit, lidsky se domluvit, poradit se, udělat za tím tlustou čáru. Pokud však jedna zainteresovaná strana nechce spolupracovat a strká před tím hlavu do písku, měla by být vůči ní učiněna některá krajní a nepříjemná opatření… Uvidíme jak celá situace dopadne. Je to ale smutné a tohle přetrhání některých vazeb muže mít fatální důsledky na celou fans scénu…

AZ – Krynica

Díky předchozím řádkům nepanuje uvnitř fanouškovkého hnutí ideální situace, spousta lidí má po ránu nulovou chuť cestovat k utkání… Ale co, proč nejet kvůli pár blbcům, kteří to pokazili ostatním. Jede se podpořit náš klub za obhajobou pohárového vítězství. Každý kdo byl, tak viděl, kteří fandové jsou ti věrní a kteří k utkání přijeli a pak také to, kteří tradiční fandové na zápas nedorazili, neboť tíha svědomí byla asi těžší než chuť vidět svůj tým… Ale zpět k finálovému utkání.

K tomu cestují příznivci AZetu po své ose, většina volí auta, asi 10 jedinců však cestuje vlakem a uzavírá zajímavý turnajový hattrick, to když stihnou 3 utkání ve třech dnech a cestují k nim třemi různými dopravními prostředky :-).

Po příchodu ke stadionu nám místní člověk předává zdarma nějaké lístky (asi o tu družbu opravdu stojí 🙂 ), jdeme na pivo a klobásu. Se začátkem utkání se na porubském zimáku schází asi 100 havířováků, zhruba 35 z nich pak sedí jakoby v sektoru a tu a tam se snaží fandit. O atmosféru se snaží především Rum Boys, kteří také vyvěšují jedinou vlajku. Kulisa finále pro mě není zklamáním! Já od nás nic nečekal, podobné to bylo i loni a to jel bus… Lidé věděli, že prioritou je pátek, přistoupili k němu velmi poctivě. Ne každému se chtělo 3x během tří dní do Poruby, jiní zas doplatili na absenci organizovaného výjezdu. I tak si to však každý havířovák, který na zimáku byl, plně užil, viděl obhajobu vítězství, společně jsme si po zápase dali Zvěř, vyvolali jména hrdinů a s dobrým pocitem odjeli zase domů… Pokud by někdo chtěl negativně hodnotit naše sobotní tribunové vystoupení, vzpomeňme si, který další fanouškovský tábor k turnaji přistoupil podobně aktivně a příkladně jako my. Byli jsme tam třikrát, ostatní ani jednou… 

Jak závěrem zhodnotit celý turnaj? Je skvělé, že jsme jej docela s přehledem vyhráli na ledě a obhájili tak loňské premiérové vítězství. Se stejným, ne-li větším přehledem, jsme pak loňské vítězství obhájili i my na tribunách. Pokud je jednotka propastného rozdílu parník, tak jsme zvítězili o celou parníkovou fregatu. Čtvrtek fajn, příjemné překvapení, pátek splnil očekávání, to když laťka byla z loňska nasazena hodně vysoko, sobota byla ovlivněna výše popsanými skutky.

Jasně, ten pátek mohl být lepší. Některé problémy jsem tady už jmenoval, mohl bych jmenovat jiné a další. Ještě včera jsem to měl v plánu. Dnes však k tomu přistoupím jinak. Věci, které se mi také nelíbily, o těch si osobně u piva pokecám(e) s dotyčnými, nejsou to nijak hrozné prohřešky, abychom je řešili veřejně… Proč jsem se takhle rozhodl? Fans scéna je u nás taková jaká je. Každý problém, byť i malicherný, si někdy bereme moc k srdci. Ano, je nutné stále odstraňovat nedostatky a být lepší a lepší. Na druhou stranu si však musíme uvědomit, že problémy které řešíme, by v 90% táborů chtěli řešit také. Proč? Co by oni za tyhle problémy dali… Přirovnal bych k to k ženě, která by chtěla mít co největší a nejhezčí poprsí. My jsme jako žena, která má pevné a krásné čtyřky a je zneklidněna tím, že vedle prsního dvorce se jí utvořil malý flíček… Většina našich rivalů jsou pak ženou, která má rašící jedničky a co by za flíček na čtyřkách daly. Přemýšlejme a dívejme se pozitivně, i když je to někdy těžké a i když to někdy někteří kazí. Ale stále jsme jedna rodina a každý, kdo chce pro svůj klub jen to nejlepší, tak do ní patří, ač má třeba na mnoho věcí jiné názory, než kolega, který na tribuně stojí vedle něj. Jsme HAVÍŘOVSKÁ ZVĚŘ !!!

Velké díky všem, kteří se jakkoli podíleli na příjemných třech dnech! Nyní na chvíli vypneme, odpočineme, veškerá organizační snaha se již ubírá k historicky prvnímu prvoligovému výjezdu! Brzy se k němu rozjede velká kampaň… Ve středu 11.9. musí být v Jihlavě všichni, už teď si ber volno v práci !!!