Pro 4 jedince začíná utkání 4 hodiny před samotným buly, to když vyrábějí menší prezentaci k oslavě výročí našeho zimáku. Práce v zimě, v krušných podmínkách, škoda, že jsme se o narozeninách našeho domovského stánku dozvěděli až 3 dny před zápasem a naše manévrovací schopnosti tak byly velmi ztíženy…
Utkání má slavnostní háv, naše mužstvo nastupuje v retro dresech, máme vyvěšeny obě velké vlajky nahoře, na spodním zábradlí je připraven transparent, který bude posléze sloužit k plánované choreografii. Hosté ze středních Čech podle očekávání nedorazili, utkání může začít… Ještě, než začne utkání v tomto reportu, malinko si rýpnu. Ne, vlastně ne, to není rýpnutí, je to jen můj názor… Se slavnostními nádechy zápasů by se mělo nakládat velice rozvážně a bedlivě zvažovat, jak tu „slavnostnost“ udělat. Pokud při každé slávě budou na ledě malí hokejisté s vlajkami, bude to za pár chvil ohrané a všední. Ne, to není nic proti těm hokejistům, proti těm vlajkám, proti těm nápadům (je fajn, že je někdo má a přichází s nimi), jen je to mé uvažování „nahlas“. Není nic horšího, než přesycenost něčeho…
Kotle zaplněn klasicky, jak už poslední středy bývá zvykem, tradiční spíkr, dnes ovšem bez megafonu, který dosloužil, má to tudíž hodně těžké, velká snaha se mu však upřít nedá… Vedle něj nový bubeník, který má pro tuhle práci opravdu cit a bylo by fajn, mít na tomto místě konečně někoho stálého. Klukovi, na to že předtím bubnoval jedinou třetinu, to jde dobře, z mé strany pochvala a poděkování…
Od první minuty je doping dobrý, umocněno je to i brzkým gólem AZetu. Na začátku druhé třetiny vytahujeme připravenou prezentaci, na dvou velkých obouručných vlajkách jsou číslovky 4 a 5, pod kotlem velký nápis „let“, zbylí lidé v sektoru mávají dvacítkou vlajek na tyčích a dvěma obříma mávačkama. Na to, že jsme vařili z vody a pletli z lejna bič, tak prezentace vypadá povedeně. Poté je spodní nápis převěšen vlajkami kluků z DC a vlajkou Slezský Havířov.
Boleslav se dostává do vedení a je jen otázkou času, kdy jej navýší. V tuto chvíli se návštěvníci zimáku dají rozdělit do dvou skupin. Jedni láteří, nadávají a skuhrají, jak to ti naši blbě hrají… Druzí však fandí i za nepříznivého stavu a je to jiné kafe, než když jsme prohrávali s Mostem či s Ústím. Dnes si to fandění spousta lidí užívá i přesto, že vítězství nebude naše. Díky všem, kteří fandili celý zápas. Bylo nás opravdu hodně!
Víte, my jsme často nespokojeni s atmoškou na našem zimáku. Je to bohužel (bohudík) dáno i tím, že jsme rozmlsaní a zvyklí na extrém. V takových situacích, kdy sami se sebou nejsme spokojeni, pak potěší slova z táborů soupeřů, jako například včera slova Michala Valenta, mladoboleslavského brankáře. Budu se opakovat, ale je to tak – sami jsme mnohdy nespokojeni, ale co by za to dali jiní. Avšak pozor, tohle nás nesmí konejšit, za týden to musí být ještě lepší, přijede totiž Olomouc!
Od druhé třetiny také prodáváme kalendáře, po počátečním ostychu kupujících se nám nakonec daří prodat 80 kusů, všem kupcům velice děkujeme. Jen za tyhle peníze jsme už dnes mohli zakoupit nový megafon, který je neskutečně potřebný, jen za tyto peníze můžeme připravovat choreografie na příští zápasy. Víte, jiní to dělají tak, že přijmou dary od sponzorů a nechají si leccos platit, my jsme se před několika lety rozhodli, že to budeme dělat jinak. Je to sice mnohem obtížnější, ale my si na své fanouškovské věci chceme vydělat zase a jen svou vlastní iniciativou a prací. Takže ještě jednou – díky!
Zápas pomalu končí, a jak říkám, lidé fandí do poslední minuty. Není to sice nic akčního nebo k chlubení, ale není to pískot či tajuplné vzdechy. Je to podpora týmu až do samého konce… Po špílu ujistíme hráče, že prostě vždycky a nikdy jinak a můžeme udělat tečku.
První zápas z pěti, které nám nastaví zrcadlo, je za námi. Jak jsme uspěli či neuspěli? Zklamaný nejsem. Určitě to mohlo být lepší, to může být téměř vždy, mohlo to však být i mnohem horší… Uvědomme si však, že tento špíl byl jen zahřívací. Ve středu k nám (ne)přijedou slavní ultras z olomoucké Mory! Pojďte fandit do kotle, kurde bele do prdele, už!
P.S. Mám koupeny místenky pro všechny, kteří mi dali peníze. Je koupeno 67 místenek, mnozí další (hazardéři) pak jedou bez nich. Pojeďte i Vy ostatní, všichni příští sobotu DO BEROUNA!