Ironicky řečeno, co více si přát, než středeční zápas s Kadaní. Ano, je to tak, středa, soupeř z nejméně lákavých, předvánoční shon, za okny zima a fujavice, že bych se na středeční zápas vyloženě těšil, to se říci nedá. Navíc počítám s tím, že pro dnešek jsme bez spíkra a tak se obávám velké ostudy publika, no minimálně kotle. Se sevřenými půlkami vyrážím směr zimák.

Vyvěsíme vlajky, z tradičních chybí je zástava DC, očíhneme nulu v sektoru hostí, nakoupíme za symbolický peníz plyšáky, protože ano, je to na dobrou věc a od první minuty začínáme fandit. Kotel samozřejmě není zaplněný bůh ví jak, ale já jsem spokojen. Na středeční Kadaň to není žádné fiasko, já čekal určitě daleko horší počet.

Jak už jsem zmínil, na stupínku pro spíkra je dnes nový člověk, nikdy nelze spíkra hodnotit po jednom utkání, čili nebudu hodnotit ani toho dnešního, zaslouží však poděkování, protože to je on, kdo nám trhá trn z paty. Za tu dobu, co fandíme, tka už skoro všichni víme, jak hrozně moc je postava tohoto člověka důležitá. Ať chceme nebo ne, podvědomě to tak cítíme, že s lepším spíkrem do toho dáme víc, než pod taktovkou někoho, kdo ten dav nevyhecuje. Atmosféra od úvodu utkání není špatná, označil bych ji za solidní, velice pěkná je dnes spolupráce s pravou stranou… Ke konci první třetiny ukazuje havířovské publikum tvář, kterou mnohá média vidět nechtějí, neboť to není ten hon za senzací, o které chce český čtenář číst. Honza Daneček skóruje, na led letí spousta plyšáků, dalo by se říci že spousta zvěře, výtěžek z jejich prodeje putuje na dobrou věc, čili jsem rád, že i třetí ročník této akce se podařil!

Od druhé části hry se megafonu chopí jeden z bývalých support leaderů, díky jeho zkušenostem a práci s davem jde úroveň fandění nahoru, lidé se baví hokejem a naštěstí také fanděním. Dnes musím vypíchnout odpovídačku „Co vy křičíte?“, která je opravdu výborná, zazní mnohokráte, opakuje se mnohokráte, pravá strana je v ní čím dál lepší a ono to půjde ještě víc a víc nahoru, tenhle pokřik v sobě skrývá velký potenciál!

V přestávce mezi druhou a závěrečnou periodou vylosujeme výherce naší výjezdové soutěže, nevím zda-li to je osud, ale láhev ohnivé vody vyhrává Vojta Lišák, který je jedním z těch, kteří už zaplnili místo v buse směr Olomouc! V tuto chvíli máme jeden plný bus a určitě bychom nechtěli končit! O další možnosti, jak se přihlásit, budeme určitě brzy informovat…

Ve třetí třetině se hlavním aktérem utkání stane sudí Trombík, který rozesměje celou halu, to když se sám pasuje do role dvorního šoumena. Sudí dostává nepříjemný zásah do genitálií, z kotle, posléze i z pravé strany se ozývá hromové konstatování faktu, kterak „hlavní sudí nemá ču…“. Sudí Trombík je však zkušený bavič, který nejen že si rozumí se Zvěří (viz foto), ale diriguje také celou halu, před závěrečnou děkovačkou také rozepíná kalhoty, aby Zvěři dokázal, zda-li jej tedy opravdu má… Tohle se mi líbí, tenhle smysl pro humor, neboť si dokážu představit jiné muže v pruhovaném, kteří by působili uraženým dojmem a tvářili se nevím jak. Třetí třetina je, co se týče fandění, opět solidní, utkání končí, hráči si užijí děkovačku a hurá někam do tepla, dnes té zimy už bylo opravdu moc..Když nyní pominu utkání na ledě, jsem moc rád, že jsme jej dnes na tribunách zvládli. Jak už jsem nastínil v úvodu, bál jsem se toho jak čert kříže, zvláště po sobotě, kdy jsme zůstali za očekáváním, ale odcházím domů s pocitem, že těžká fuška je za námi. Ale o tom to je – není umění vyzobávat jen to dobré, není umění odfandit top sobotní zápasy. Dnes jsme zvládli i, na první pohled, příšerně nudnou středu a já mám dobrý pocit.

V sobotu do Mladé Bolky, 4. ledna se poprvé uvidíme v novém roce a opět budeme mít jasný cíl – další překonání letošního rekordu v návštěvnosti !!! No a v pondělí 6. ledna? Všichni do Olomouce! Moráků k nám ve všední den dojelo 25. Otevřeme jim oči, jak se ve všední den dá vyjet?