Události v týdnu byly plné debat, názorů, tipů a rad, jak zlepšit vybírání ultras čapky, neboť v této činnosti jsme, i proti některým konkurentům, značně pokulhávali a nedařilo se nám vybírat tak, abychom mohli tvořit lepší a větší díla. Je to stejné, jako když klub pracně hledá sponzory, aby přežil. I my fanoušci to tak máme. Holt doba je taková, že bez peněz ani ťuk…

Ve třech lidech se před zimákem scházíme 5 hodin před vhozením úvodního buly, nejprve vyrábíme transparenty, které na dnešní masivní výběr čapky upozorňují, poté se přesouváme k blízkému Kauflandu, abychom vyrobili plachtu pro dnešní choreografii.

Asi dvě hodinky před zápasem máme hotovo, zaslouženou odměnou je jemné přicucnutí k láhvi Myslivce, tuto činnost provádíme na tribuně, během zápasu staršího dorostu s brněnskou Kometou. Když po přestávce vyjíždějí hosté na led, nevěřícně koukají, v prázdné hale jde krásně slyšet, co jeden, dívajíc se sěrem k nám, říká druhému: „Ty vole, oni tam pijóó“. Než toho Myslivce zlikvidujeme, stihne nás ještě navštívit Patrik Rimmel se svým příspěvkem do čapky – 200 Kč + 20 plakátů (bylo v plánu plakáty prodat, nakonec je o jedné přestávce rozdávám dvacítce fajn fanoušků, které potkám), vedoucí mužstva Matějda pak přispěchá s igelitový sáčkem, ve kterém jsou peníze za kabinu – něco málo přes 8 stovek. Tímto opravdu moc děkujeme.

Blíží se čtvrtá hodina, kdy k vybírání čapky máme sraz, kousneme jedno na Plechu, na áčku i béčku vyvěsíme transparent, který má lidi trknout do očí, ke vchodům na obě tribuny si sedají vždy dva výběrčí a nenásilnou a nenaléhavou formou čekají, jak moc se dnes lidi „chytí“… Paradoxně vybíráme během utkání, na kterém je jedna z nejnižších návštěv v prvoligové éře. Škoda, vybírat, kdy je na zimáku o 1 000 lidí víc, asi by to bylo ještě trochu jiné…

Výběr probíhá pozitivně, přispívá opravdu velké množství fanoušků, negativních reakcí je jako šafránu. Nejvyšší vybraná suma od jednoho člověka je paradoxně na béčku, když už naše fidlátka balíme, jelikož utkání se pár sekund hraje. Přichází pán a ptá se, kolik má dát. Odvětím mu, že je to na něm, že přijímáme dary od jedné koruny do pěti tisíc, pán otevře peněženku a vytáhne tisícovku! Děkujeme všem, a nakonec nebudeme jmenovat, kteří přispěli, byť blbou pětikačkou. Opravdu neskutečně moc si toho vážíme! Nakonec se vybralo (bez prodávání čehokoli, pouze a jen výběr) 7 400 Kč, čili téměř o dva tisíce jsme pokořili náš 3 a půl roku starý rekord. 55% peněz se vybralo na áčku, 39% na béčku (zde to však hódně ovlivnila ona tisícikoruna), 4% finančních prostředků jsme pak „sehnali“ u Fanshopu.

S kolegou přicházím do hale někdy ve třetí minutě a hned stavíme provizorní stolek k místům Fanshopu, kde hodláme vybírat celý zápas. Je nám jasné, že drtivá většina fandů už přispěla u vstupu, na tomto místě však spíše čekáme příchod lidí, kteří přes pípáky nechodí… Chtěl bych také zmínit naprosto profesionální propragaci moderátora Radima, lépe než on bych to neřekl, je naprosto zřetelné, že není jen moderátorem, ale že si prošel i obdobím, kdy sám byl fanouškem a sám se v tomto světě stále velmi dobře vyzná. Radime, díky!To už je však utkání v plném proudu, dnes jsem zklamán z návštěvy, ale Dny Nato a až příliš krásné počasí holt byly velkými konkurenty. Podprůměrně je zaplněn také kotel a tak uvidíme, co z toho dnešního potenciálu vymáčknem.

Visí vlajky havířovské Zvěře, Brumm Kreisel, DC, dvě vlajky Rumařů, vlajka Potěr Fans. Výčet to není konečný, dnešním dnem má premiéru nová zástava havířovských Abstinentů.

Téměř celý zápas strávím za bránou, jen občas si někam odskočím, jednou si mě odchytává otec jednoho z našich hráčů a přímo v hledišti se mě snaží opít. Skandál! 🙂 Dodá nám však psychickou podporu, že své věci děláme dobře. Tímto bych chtěl poděkovat všem, a že jich bylo velké množství, kteří nám během zápasu tu podporu také dodávají. Věřte, že ona je mnohdy cennější než finanční dary. Takže jak říkám, děkujeme, že se Vá naše práce líbí!

Zpoza brány se ta atmosféra zas vnímá malinko jinak a já, ač říkám, že počet v kotli, ale ani na okolních sektorch není zdaleka ideální, tak atmosféru musím vychválit, Za bránou to zní opravdu velmi dobře. Pro zpětnou vazbu se na atmošku poptám i spíkra, který je alfou a omegou všeho řevu na zimáku, i ten mi potvrzuje, že na podprůměrný počet je atmoška lehce nadprůměrná. Celý zápas navíc odmaká bez megafonu (už to však bylo naposledy, příště s novým kouskem), opět z něj teče pot po litrech, avšak opět se tím nenechá zlomit a otrávit a odvádí výkon na 110%. Nechci to říkat moc nahlas, ale bez takto kvalitního spíkra by naše atmosféra byla o poznání horší! Dá mi za úkol zmínit informace, kladné i záporné, které určitě musí zaznít. Obrovským nešvarem je pozdní chození do začátku druhé a třetí třetiny, dlouhé chvíle je tam 40% lidí, kteří sektor před pauzou opustili. Tohle je hrůzostrašné a už uvažujeme o zavedení dlouhých bičů s tím, že to z těch venkovních chodeb budeme násilím vyhánět. Tohle zlepšeme, do prkýnka! Mezi kladné informace kluka s hlásnou troubou patří ta, že mnohé chorály vylepšujeme, myslím tím spolupráci s fandy mimo kotel… Takový „Havířov Havířov Havířov“ je prý zápas od zápasu lepší a lepší. Pochvaloval si i příkladnou spolupráci s bubeníkem, díky kterému se nám některé chorály daří zpomalovat – konečně! Bubeníkovi také velký dík!

Ve třetí třetině vytahujeme jednoduché, leč docela efektní choreo, sektor je zahalen velkou plachtou v klubových barvách, na schodech vlaje téměř 30 mávaček. Poté už se sektor baví fanděním, mnohokráte se pěje chorál opěvující hostinec Plechárna, poté opěvujeme i Jitřenku, no prostě mírná fanouškovská demence, která však na tribuny patří. Protože fanděním se má člověk především bavit!

Zápas pomalu končí, tradiční děkovačka (už by to od hráčů chtělo nějakou inovaci, už z toho zvedání rukou ty ruky bolí 🙂 ), poté počítání peněz na Bowlingu, následně přesun do různých hospod, ostatně jako po každém sobotním hokeji… Dnešní afterparty na Plechárny určitě patří mezi ty podařenější – bramboráky, piva, rumy, vodky, chorály… Zvlášť ten o našem bílém snu musel být slyšet až na policejní stanici na ulici Sváti Čecha…

Den se uzavírá. Báli jsme se ho, vyhlíželi jsme však s nadějemi. Děkujeme, že jste naše naděje přetavili ve spokojenost. Děkujeme za rekord. Je Váš! Čekají nás vemi atraktivní domácí zápasy (Chomutov, Budějovice), čeká nás nejatraktivnější výjezd (Prostějov), na který brzy spustíme hlášení do busu. Předběžně počítejte s tím, že ve středu 8.10., něco po třetí hodině, bude vyjíždět od Plechárny! No a ty domácí zápasy? Snad budou parádní. Parádní nejen díky našim borcům na ledě, ale parádní i v hledišti. Tu parádu budeme financovat z našeho rekordu…