Na chodu našeho webu se může podílet každý, budeme jen a jen rádi, pokud nám pošlete jakýkoli článek, ať už report ze zajímavého utkání, jakékoli své zamyšlení či popis akce Vaší party lidí. Stejně jako to udělali kluci ze skupiny Abstinentů, kteří v sobotu uskutečnili 4. ročník svého pravidelného výšlapu na nejvyšší horu Beskyd…

Už 4 rok se společně vydáváme na Lysou Horu, abychom udělali i něco pro své drahocenné zdraví, počasí bylo parádní, vše mělo vycházet podle plánu.
Přípravy jsou pečlivé a dlouhé, už týden dopředu jedou dva nedočkavci nakoupit do Polska zásoby. Vše je nakoupeno, připraveno, může se nastavit budík.

Ráno se nás schází super počet, celkem 20 horalů, mezi nimi nechyběly i naše drahocenné milenky a partnerky a samozřejmě lidi nám blízcí. Kupujeme jízdenku a jazda může začít. Přestupujeme v Ostravě-Kunčicích a Frýdlantu nad Ostravicí, naše konečná zastávka je Ostravice. Cesta probíhá ještě relativně v klidu. Slušně pozdravujeme průvodčí, ta na nás kouká, co že jsme to za delegaci. Někteří nezapomenou i na humor a stříkají s vodní pistolkou všude kolem sebe jak retardovaní. Myslím, že v tom parnu to nemohlo nějak ublížit. Pijeme pomalu, protože víme, že vyjít na vrcholek v dezolátním stavu není to pravé ořechové.

Po výstupu propoceného vlaku míříme do nedalekého Coopu pro občerstvení a sotva co zavelíme k odchodu, už jeden plantážník klopí ze sebe bublaninu 😀 Tentokrát to nejspíš kupodivu nebylo z alkoholu, ale hrajou v tom roli zdravotní důvody. Mezitím se dva kolegové odtrhnou a volí tempo. Nahoře na nás čekají hodinu. My volíme volnější tempo a po 2 kilometrech usedáme na Sepetné. Zde se lámal chleba. Ze zdravotních důvodů, nemohli pokračovat v krasojízdě 3 lidé, včetně vyvrhela bublaniny s Pepsi colou. Nedá se svítit, boužel nás musí opustit a jdeme už jen v 15 lidech.

Cesta celkem v pohodě, ale už se nejraději vidíme nahoře. Tam nás čekají 2 uprchlíci, kteří se odpojili nazačátku, zobnem smažáky, zelnačky, děláme fotky, pijeme alkohol a ukvapeně jdeme dolů, protože je dole řeka, ve které někteří smočí vajca a nekteří chladí další zásoby na šílenou cestu zpět. U řeky je hospůdka, tam jsme zůstali až do odjezdu vlaku.

Nasedáme do vlaku, jedeme směr domovina. Ač znavení, tak dobře se bavící banda, zpívající různé chorály a jiné dementnosti, jsme spokojeni. V polovině cesty k nám nastupuje sekuritka a tak není divu, že nejsme spokojeni jejich přítomností a pokřikem je vyháníme ven. To bohužel nezabírá. Asi nás chtěli chránit před cestujícími. V Ostravě-Kunčicích čekáme asi tak rok na přípoj do Havířova, tak si zkracujeme pobyt na tomto místě chorálama, alkoholem. Někteří dokonce vábí slečny muší očima (Někteří fanoušci AZetu z výjezdů určitě ví, oč jde). Vlak konečně příjíždí, nasedáme a k mému překvapení opět sekurity. No nic. Na vlakáči se rozcházíme, někteří pokračují do rána někde v knajpě, někteří si dělají srandu z přítomnosti jednoho havířovského Třinečáka, jiní jdou souložit a někteří zase po náročném dni spát.

Výlet to byl luxusní a už se těšíme na další ročník.

Skupina Abstinenti Havířov, se objevuje na zimáku v podstatě od znovuzrození. Nějaká ta organizace začla až na podzim roku 2011. Od té doby se objevujeme na různých akcích, ať už ohledně hokeje, či jen tak soukromě. Skupina prošla od té doby mnoha změnami, mnoho lidí přišlo, mnoho odešlo. Nyní je skupina víceméně už stabilizovaná, pokud se samozřejmě něco náhle nezmění, tak by to mohlo fungovat i do budoucna. Nyní má 9 členů.
Co se týče hokeje, na domácích zápasech se objevujeme pravidelně v kolísavých počtech. Výjezdy jsou ovšem našim mínusem. Poslední dobou se nám nedaří počty takové, jaké bychom si představovali.

Co se týče aktivity na hokeji, chodíme do kotle. Tři jedinci jsou dokonce v organizační skupině a snaží se pomáhat fanouškovským aktivitám.

Z vlastní produkce, máme už druhou vlajku. Objevují se nálepky a trika, které si děláme pro vlastní potřebu.

Sepsal Maro AH