Poslední akce tohoto typu se uskutečnila v červnu roku 2019, poté dva roky odmlky, kdy podobné akce se nekonaly kvůli covidové pandemii. Bylo tedy otázkou, jak lidé takovou událost přijmou, kdy mnozí stále ještě nežijí tak, jako před Covidem, navíc, co si budeme povídat, nálada kolem hokejového klubu AZ Havířov není dobrá. A tým, junioři i dorostenci, ti všichni sestoupili ze svých soutěží, v klubu se kompletně změnilo vedení, klub prochází rozsáhlou personální rekonstrukcí… I přesto si právě ti noví lidé, kteří značku AZ budou na nejvyšších pozicích reprezentovat, řekli, že do toho půjdou. Jak si vedli? Jak akce probíhala a dopadla?
Počasí příliš nepřálo, však kromě dýdžeje, stánku s občerstvením a mnoha stolů a lavic, kde si lidé mohli vychutnat pivo, párek v rohlíku či bramborák, se vše přesunulo dovnitř. A hned od začátku se do Gascontrol arény lidé hrnuli.
Myslím si, že za celé ty 3 hodiny, kdy akce oficiálně trvala, se v hale mohlo „protočit“ až 500 lidí. Parádní účast! Rozhodně byla překonána účast z roku 2019, což by každý nečekal. Velké a pozitivní překvapení! 
A já bych na tomto místě přesto hrozně moc chtěl poděkovat všem, kteří takové akce v minulosti pořádali. Ať už to byla paní Jana Karasová, pan Martin Kučera či slečna Martina Kotulová, každý z nich dal do každé akce ve spojitosti s AZetem 100% a odvedl obrovský kus záslužné práce. Jsem si tím jist. Že třeba na poslední akci, v tom zmíněném roce 2019, nepřišlo tolik lidí? To klima kolem klubu bylo poslední roky velmi špatné, fanoušci, rodiče, ti všichni cítili, že něco je špatně, že to nešlape jak má, návštěvnost na takových akcích byla nastavením zrcadla bývalému vedení, které se však do zrcadla několik let nechtělo podívat…
Včera jsem to klima kolem cítil jiné. Cítil jsem pozitivní a uvolněnou náladu, dobrou atmosféru, pohodu, viděl jsem obrovské rozdíly. Ten hlavní? Pro někoho kravina, pro mě podstatná věc… Dětem se osobně, a velice intenzivně, několik hodin, věnoval nový prezident AZ Havířov, pan Petr Malíř. Celý se oblékl do našich klubových barev, tváře si pomaloval černou, modrou a bílou a šel mezi lidi. Ano, tohle by mělo být běžné a normální, ukázat takovou tu lidskost, i když si můžeš hřát ego funkcí, nicméně tohle jsme v AZetu poslední roky neznali. A už jen z tohoto mám opravdovou radost. Když veřejnost vidí, že ten klub vede někdo, kdo na první dobrou vystupuje normálně, obyčejně, kdo je jedním z nás, je vše kolem klubu lidem příjemnější, více domácké, snáze uvěřitelné…
Chod Dětského dne zajišťovali nejvíce pan Michal Raszka s paní Vendula Foldyna Holendovou, na nich bylo vidět, že té práce kolem mají opravdu nad hlavu, však krásné bylo, že do celého chodu se zapojili i mnozí další. 10 hráčů přímo na ploše (namátkou Kofroň, Čmiel, Štipčák, Haas, Mrva a další), kdy každý z nich byl oblečen do trika AZ Havířov, stejně tak prakticky všichni trenéři klubu. Ať už to byli pánové Jemelík, Křivohlávek, Raszka, Hökl, Vrba, Kubečka a další (přišli se ukázat a podívat se i pánové Miroslav Kusý či Jan Daneček st., oba bývalí mládežničtí trenéři a havířovské hokejové legendy). I u trenérů platilo, že všichni, bez jediné výjimky, oděni do trika AZ Havířov. Takhle to má vypadat, působí to skvěle. Klub ukázal jednotu, všichni za klub makali, táhli za jeden provaz a odvedli výbornou práci.
Na Dětský den s AZetem přišli i hráči, které dobře známe z minulosti. Ať už to byl Honza Daneček ml., Jirka Krisl, který klubu, byť stále jako hráč Přerova, v mnohém obrovsky pomáhá, v neposlední řadě dorazil Aleš Stezka s rodinou, kdy jeho ratolesti absolvovaly všechna soutěžní stanoviště, která byla na hrací ploše připravena… 
Bylo to právě několik stanovišť, kdy u každého byl buď trenér nebo hráč AZetu, které děti obešly, skákaly v pytlích, házely na basketbalový koš, střílely na hokejového brankáře, musely ukázat pohybové dovednosti a jistou šikovnost, za to všechno sbíraly razítka, jimi si vyplňovaly kartičku se svým jménem, za kompletně vyplněnou je pak čekala hezká odměna. Z tváří nejmenších bylo jasně vidět, že celá akce, kterou navštívil i primátor města, pan Josef Bělica, se povedla, že se děti skvěle bavily a užily si pěkné sobotní odpoledne pořádané největším havířovským sportovním klubem…
Moc hezkým gestem pořadatelů bylo i pozvání rodiny Jevgenije Alipova, manželka a 3 dcery se celého programu osobně zúčastnily, dvě z dcer, které v minulosti oblékly i reprezentační dres ženského hokejového týmu Ukrajiny, se pak dokonce osobně podílely na chodu celého odpoledne, kdy na ploše, taktéž kompletně oděny do AZeťáckého, pomáhaly těm nejmenším, aby dítka zvládla absolvovat to stanoviště, na kterém právě dcery pana Alipova „držely hlídku“.
Ano, vím, že fanoušci úspěchy a neúspěchy klubu hodnotí z 95% podle výsledků na ledě. Těch se dočkáme v září. Můžeme vyhrávat, můžeme prohrávat, až poté budou lidé klub výrazněji hodnotit. Však pokud by tohle, včerejší odpoledne, mělo být jakousi nápovědou, kam by klub po letech všeobecné, nebojím se říct, bídy, mohl směřovat, šlo o nápovědu hezkou a příjemnou…
Akce se povedla, nad plochou Gascontrol arény bylo opět cítit, že klub AZ Havířov dýchá a žije. Díky za to všem, kteří se na této resuscitaci podíleli. Organizátorům, pořadatelům, hráčům, trenérům, klubovému vedení, v neposlední řadě těm nejdůležitějším – rodičům a dětem, těm třeba budoucím malým Davidům Pastrňákům. Nebo jen obyčejným Pepíčkům Novákům, kteří prostě sportují. Sport je krásná věc…
Sepsal J.R. from B.K.