V jednom z našich chorálů zpíváme o tom, že „Havířov, městem mým“. Mnozí, kteří jsme ta slova kdy pěli, jsme patrioti. Patrioti našeho města. Které má a vždy bude mít spoustu chyb, ve kterém život není pohádka, které se pravidelně umisťuje na chvostu různých žebříčků, které hodnotí, kde se jak dobře žije. Přesto ten náš Havířov máme rádi a mnozí bychom jej za nic neměnili…
I proto mi dělá radost, když je ve městě něco nového, něco pěkného, užitečného, něco, co stojí zmínku, co nás v konkurenci jiných měst třeba maličko někam posune. Něčeho takového jsem si všiml před pár dny, když jsem se, i když drobně pršelo, procházel naším městem…
Pršelo a já si všiml „chytrých“ autobusových zastávek, které budou využívat slunce. To slunce, které mi nyní na nebi trochu chybí… „Tyhle informační tabulce jsou ve skutečnosti poháněné jenom tím solárním panelem. Půvab E-paper technologie je opravdu minimální odběr el. energie. Když se to dobře nakonfiguruje, stačil by i poloviční solárek, dokonce by to uživil solar o velikosti mobilního telefonu. Bohužel část Hlavní třídy je většinu dne ve stínu, tak jsme to museli trochu optimalizovat“, vysvětluje mi kouzlo těchto technologií pan Ing. Jakub Vyvial, ředitel osobní dopravy Transdev Slezsko a.s.
„Před dvěma lety, při procházce s manželkou po jedné nové čtvrti ve Vídni, jsem tohle zahlédl. Tak jsem si pak k tomu nastudoval nějaké informace. Vytvořili jsme projekt, sehnali dotační podporu z EU, vysoutěžili a nyní to je i u nás. Realizujeme to ještě ve Frýdku-Místku a v Orlové. Začal jsem Havířově, protože ten „vlastenecký“ pocit vždy převáží. A je to prima pocit při procházce po městě. Je to taková maličkost, která zpříjemní lidem cestování, zejména pak slabozrakým. Myslím si, že má smysl pracovat na projektech, které přináší „pouze“ dobrý pocit a posunou naše města zase o kousek dopředu.“
„Dalo by se s tím pracovat daleko efektivněji a hlavně udělat ty zastávky a jejich konstrukci designověji. Ale bohužel v momentu, kdy máte dotace a veřejně soutěžíme, tak je ta byrokracie spíše ke zlu a výsledek je pak bohužel kompromis. I tak ale převažuje finální radost.“
„Mimo tyto E-papery jsme postavili pár nových velkých LED panelů (u bazénu, na Středu, u Úřadu práce, Nad Terasou), které jsou napájeny z nočního proudu z lamp. Energie se ukládá do baterek a ty pak pohánějí panely přes den. Zní to jako prkotina, ale ani toto není v ČR zatím téměř rozšířeno (pokud vůbec). Tím jsme vyřešili stavební práce, protože kopat cokoliv ve městě a napojit se na inženýrské sítě je náročné“, zakončuje své povídání sympatický mladý muž, který mi zase jednou, hrdému Havířovanovi, udělal radost…
Nyní si mnozí říkáte, jak tento článek, tyhle informace, souvisí s naším hokejovým klubem, s AZetem Havířov, s havířovským hokejem jako takovým. Souvisí. Hodně. Je to typický příklad…
Čeho? V době, kdy víc a víc lidí využívá osobní automobily, je MHD i přesto stále důležitou službou pro občany města. Co si budeme povídat, MHD do určité míry tak nějak charakterizuje dané město. Mám mnoho přátel, kteří cestují. Jak po naší krásné zemi, tak po celém světě. A když si s nimi povídám, jaké to bylo tam, tam a támhle, a oni vyprávějí, často se řeč stočí k městské hromadné dopravě toho města… I podle ní si děláš jakýsi ucelený obrázek.
Pokud mě něco zajímá konkrétně o naší městské hromadné dopravě, vím, na koho se s dotazem mohu obrátit. Klidně i s dotazem hloupým a naivním, však vždy mi je odpovězeno. Vše vysvětleno. Mně, prostému občanovi, jednomu z mnoha.
Pokud chceš sám sebe propagovat, svou značku, své činy, své dobré projekty, své nápady, něco, co je fajn pro lidi, musíš s nimi o tom komunikovat. Vždyť je to přínosné pro ně, ale i pro tebe. Vzájemně, byť to mnozí ani netuší, si pomůžete. Je to win-win pro obě strany.
A nyní se konečně, zcela konkrétně, dostávám k tomu, jak se tento článek týká našeho hokejového klubu. Komunikace. Komunikace s fanouškem, s občanem. Co se klubu AZ Havířov týče, není špatná, to určitě ne. Ona je vlastně dobrá! Však vždy může být ještě lepší. Pana Ing. Jakuba Vyviala zde proto dávám za jakýsi příklad. Byť nyní třeba kroutí hlavou a červená se :-). Když budeme, klub AZ Havířov, s takovou vervou vysvětlovat dobré projekty, které za námi stojí, najde si ke klubu více lidí cestu. Více lidí bude klubu rozumět! Pokud něco dobrého pro lidi děláš a mlčíš o tom, je to, s malou nadsázkou, stejné, jako kdybys nedělal nic…
Mám přátele, kterým rád řeknu, že jsem se o městské hromadné dopravě zase něco nového dozvěděl. Mnozí jsou podobní patrioti a jsou za takové informace rádi. A co s nimi taková informace udělá? No, je to jednoduché. Ocení toho, i když třeba jen podvědomě, díky kterému o ní ví. Řeknou si: „Hernajs, ten pán je sympaťák, ten se snaží, kus toho pro naše město dělá, tomu na něm hodně záleží, to se mi líbí!“. Lidé si to dobré mezi sebou prostě řeknou. Však pozor, řeknou si i to zlé. A třeba to i zveličí, protože kritizovat je bohužel stále ještě jednodušší a populárnější než chválit.
Dám jeden příklad. Něco kolem tvého klubu tě trápí. Nebo třeba jen zajímá. Zeptáš se na to. Stejně jako já se zeptal na ty „blbé“ zastávky. Na odpověď čekáš. Den, dva, týden… Nedostaneš ji. Jsi zklamaný a smutný. Je velice pravděpodobné, že si tu naštvanost nenecháš pro sebe. Pošleš ji dál. O svém zážitku se svěříš kamarádovi, pak dalšímu, i ti to pošlou dál… A už to jede, už se to šíří…
Ne, pozor, neříkám, že se to děje. Ale může a nemohli bychom se tomu moc divit. Kor když víme, kolik práce mají lidé ve vedení firem, společností, podniků, klubů. Chápu je. Mnohdy toho mají opravdu nad hlavu. A jeden fanoušek, dotaz jednoho fanouška, může zapadnout v moři důležitějších věcí. V tu chvíli jej můžeš vyhodnotit jako něco, co není priorita, co odložíš a… A třeba zapomeneš. Ne vědomě, nemyslel jsi to zle, chtěl jsi toho tomu fanouškovi tolik říct, ale… Ale v tu chvíli to prostě nebyla priorita. Však na dnešním příkladu autobusových zastávek, na příkladu komunikace o nich, a vlastně i jejich propagaci, je vidět, že i „prkotina“ tě v očích veřejnosti posune dál, než mnohé priority… Protože, co je vlastně prkotina a co ne? Pokud chceš sám sebe a svou značku propagovat, není prkotina nic. Protože, nezapomeň, lidé si vždy vše řeknou. To dobré, i to zlé…
Sepsal J.R. from B.K.