V předchozím díle jste si přečetli: Cítím, že chválím, že hodně chválím, protože mě to baví. Však na rovinu je třeba říct, že se po několika minutách zápasu přistihnu, jak jsem z jedné věci trochu v šoku. Z věci, kterou jsem v televizi, když jsem Baník mnohdy sledoval, nikdy nepostřehl, kterou jsem pořádně nezaznamenal ani ve chvíli, kdy jsem třeba seděl na protilehlé tribuně, čili docela daleko od kotle chacharů. Jsem trochu vykulený z toho, jak ta situace začíná ovlivňovat mé vnímání zápasu. Kdy soustředím se na ni víc a víc a už si tak neužívám to, z čeho je určitě stále paf ten pán stojící pode mnou a jeho sympaticky fandící dcera… Celý příspěvek →

V předchozím díle jste si přečetli: Přichází úsměvná událost, úsměvná věc, která mnohé chachary rozesměje, však díky ní následuje něco, díky čemu si uvědomím, že Baník je v další jedné věci, kterou třeba běžný fanoušek až tak nevnímá, úplně někde jinde… Líbí se mi to. Co? Celý příspěvek →

Před časem, když jsem „v utajení“ absolvoval celé utkání na slávistické Tribuně Sever, která formuje kotel Sešívaných, jsem se několikrát zamyslel, jak by v mnoha ohledech dopadla právě Tribuna Sever v porovnání se sektorem vlajkonošů Baníku Ostrava. Mnohokráte jsem v tehdejším reportu naznačil, že nejaktivnější tribuny Slavie a Baníku lze jen obtížně srovnávat a říkat, kde je co lepší a horší, protože v mnohém je to prostě jiné. A já se tu ostravskou jinakost, mnohdy syrovou díky našemu razovitemu kraji, rozhodl zažít na vlastní kůži. Jasně, zápas pro tohle vnímání dojmů jsem si samozřejmě nevybral ideální, protože hostit doma Spartu je vždy jiné než hrát proti Teplicím, Slovácku či Budějovicím, které tehdy přivítala Slavia, na druhou stranu si myslím, že za těch mnoho let na tribunách si umím vnitřně říct, co je jiné díky přítomnosti Sparty, co by v tuctovém zápase takové nebylo… V pozitivním i negativním slova smyslu. 
Celý příspěvek →