Zápasy play-off běží v rychlém sledu, jen se trochu zmátoříme po domácí sobotě, která byla fajn, jen si v neděli trochu odpočineme a už je zde zápas nový. V pondělí jedeme do blízkého Nového Jičína, kde to mám docela rád. Sektor pro hosty je tam dobře situovaný a tak vyhlížím, že by do něj mohla zavítat většina fanoušků AZetu. Kterých snad navíc vyjede dost. Kdyby nás vyjelo 100, budu nadšený, když nás v sektoru bude 70, řeknu, že oukej, že fajn… Celý příspěvek →

Je to už spoustu let, co jsme na Indiány chodili organizovaně fandit, zpívat chorály, prezentovat velké a krásné choreorafie, odpalovat pyrotechniku, kdy jsme v dobrých počtech jezdili na výjezdy. Ta doba je dávno pryč, havířovský fotbal ušel kus cesty, často byla velmi trnitá, fanoušek z tribun se spíše ztrácel. Nyní se však, alespoň je to tak prezentováno, klub vydává do nové éry. Do éry, která mnoho lidí láká jistou nablýskaností, před kterou však jiní trochu varují… Celý příspěvek →

Hodonín je pro nás docela lákavá destinace. V druholigovém pralesu je to stadion, kam chodí dost lidí, kde mají aktivní fanoušky, je to město, ve kterém měla vždy svůj fanklub fotbalová Sparta, Hodonín je navíc místem, kam jsme organizovaně ještě nevyjeli (když nepočítám výjezd 12 let starý, kdy se nás tam na baráž o postup sjelo 100). Už dlouho před výjezdem proto plánujeme, že tohle musíme změnit. A jelikož jezdíme už roky, už nás jen tak něco nepřekvapí, tak si výjezd ozvláštníme tím, že si jej uděláme celodenní. Nejen hokej, ale i procházka po městě, prostě něco navíc, co cestu za AZetem udělá ještě víc neomšelou… Celý příspěvek →

Už delší dobu nás láká, podívat se na hokej do Českého Těšína. Proč? Důvod je jednoduchý. Tamnímu klubu, stejně jako havířovskému AZetu, šéfuje Petr Malíř. Navíc spekuluje se, že českotěšínští Wolves by se dříve či později mohli přestěhovat do Havířova, aby zde působili jako B tým AZetu… Celý příspěvek →

V předchozím díle jste si přečetli: Cítím, že chválím, že hodně chválím, protože mě to baví. Však na rovinu je třeba říct, že se po několika minutách zápasu přistihnu, jak jsem z jedné věci trochu v šoku. Z věci, kterou jsem v televizi, když jsem Baník mnohdy sledoval, nikdy nepostřehl, kterou jsem pořádně nezaznamenal ani ve chvíli, kdy jsem třeba seděl na protilehlé tribuně, čili docela daleko od kotle chacharů. Jsem trochu vykulený z toho, jak ta situace začíná ovlivňovat mé vnímání zápasu. Kdy soustředím se na ni víc a víc a už si tak neužívám to, z čeho je určitě stále paf ten pán stojící pode mnou a jeho sympaticky fandící dcera… Celý příspěvek →