Je to už spoustu let, co jsme na Indiány chodili organizovaně fandit, zpívat chorály, prezentovat velké a krásné choreorafie, odpalovat pyrotechniku, kdy jsme v dobrých počtech jezdili na výjezdy. Ta doba je dávno pryč, havířovský fotbal ušel kus cesty, často byla velmi trnitá, fanoušek z tribun se spíše ztrácel. Nyní se však, alespoň je to tak prezentováno, klub vydává do nové éry. Do éry, která mnoho lidí láká jistou nablýskaností, před kterou však jiní trochu varují… Celý příspěvek →

Hodonín je pro nás docela lákavá destinace. V druholigovém pralesu je to stadion, kam chodí dost lidí, kde mají aktivní fanoušky, je to město, ve kterém měla vždy svůj fanklub fotbalová Sparta, Hodonín je navíc místem, kam jsme organizovaně ještě nevyjeli (když nepočítám výjezd 12 let starý, kdy se nás tam na baráž o postup sjelo 100). Už dlouho před výjezdem proto plánujeme, že tohle musíme změnit. A jelikož jezdíme už roky, už nás jen tak něco nepřekvapí, tak si výjezd ozvláštníme tím, že si jej uděláme celodenní. Nejen hokej, ale i procházka po městě, prostě něco navíc, co cestu za AZetem udělá ještě víc neomšelou… Celý příspěvek →

Už delší dobu nás láká, podívat se na hokej do Českého Těšína. Proč? Důvod je jednoduchý. Tamnímu klubu, stejně jako havířovskému AZetu, šéfuje Petr Malíř. Navíc spekuluje se, že českotěšínští Wolves by se dříve či později mohli přestěhovat do Havířova, aby zde působili jako B tým AZetu… Celý příspěvek →

V předchozím díle jste si přečetli: Cítím, že chválím, že hodně chválím, protože mě to baví. Však na rovinu je třeba říct, že se po několika minutách zápasu přistihnu, jak jsem z jedné věci trochu v šoku. Z věci, kterou jsem v televizi, když jsem Baník mnohdy sledoval, nikdy nepostřehl, kterou jsem pořádně nezaznamenal ani ve chvíli, kdy jsem třeba seděl na protilehlé tribuně, čili docela daleko od kotle chacharů. Jsem trochu vykulený z toho, jak ta situace začíná ovlivňovat mé vnímání zápasu. Kdy soustředím se na ni víc a víc a už si tak neužívám to, z čeho je určitě stále paf ten pán stojící pode mnou a jeho sympaticky fandící dcera… Celý příspěvek →

V předchozím díle jste si přečetli: Přichází úsměvná událost, úsměvná věc, která mnohé chachary rozesměje, však díky ní následuje něco, díky čemu si uvědomím, že Baník je v další jedné věci, kterou třeba běžný fanoušek až tak nevnímá, úplně někde jinde… Líbí se mi to. Co? Celý příspěvek →

Před časem, když jsem „v utajení“ absolvoval celé utkání na slávistické Tribuně Sever, která formuje kotel Sešívaných, jsem se několikrát zamyslel, jak by v mnoha ohledech dopadla právě Tribuna Sever v porovnání se sektorem vlajkonošů Baníku Ostrava. Mnohokráte jsem v tehdejším reportu naznačil, že nejaktivnější tribuny Slavie a Baníku lze jen obtížně srovnávat a říkat, kde je co lepší a horší, protože v mnohém je to prostě jiné. A já se tu ostravskou jinakost, mnohdy syrovou díky našemu razovitemu kraji, rozhodl zažít na vlastní kůži. Jasně, zápas pro tohle vnímání dojmů jsem si samozřejmě nevybral ideální, protože hostit doma Spartu je vždy jiné než hrát proti Teplicím, Slovácku či Budějovicím, které tehdy přivítala Slavia, na druhou stranu si myslím, že za těch mnoho let na tribunách si umím vnitřně říct, co je jiné díky přítomnosti Sparty, co by v tuctovém zápase takové nebylo… V pozitivním i negativním slova smyslu. 
Celý příspěvek →

V předchozím díle jste si přečetli: Cítím se divně, tohle mě fakt vystrašilo a tak chvíli přemýšlím, jestli už raději nejít domů. Zvědavost však zvítězí, těším se na místní pověstnou děkovačku a tak se do kotle vracím. Jiným vchodem, na jiné místo, mezi jiné lidi, tentokrát už raději trochu dále od spíkra. Kor když vidím, že slávisté si chystají kukly… Celý příspěvek →

V předchozím díle jste si přečetli: To už však na stupínek pro spíkra vyskočí velice charismatický mladík, začátek utkání se blíží. Fanoušci, zatím trochu zdechlí, kdy připomínají mi užívání si letního pikniku s košíkem dobrot kdesi v trávě, jsou vyzváni, aby se postavili… Celý příspěvek →

Děním na tribunách se aktivně snažím žít už nějakých 23 let. Životem na tribuně myslím to, že na ní nejen stojím, ale i aktivně fandím, starám se o ni, přispívám k jejímu chodu, velmi důkladně sleduju tribunu našich soupeřů, rivalů, dění na tribunách rád hodnotím, je to pro mě stejně důležité hřiště jako to, na kterém se koná fotbalový či hokejový zápas. Už dlouho jsem chtěl zhodnotit dění a život na Tribuně Sever, což je zažitý název pro jednu z tribun stadionu v pražském Edenu, kdy právě na severní tribuně sídlí slávistický kotel. Ten, nebo spíše celá tribuna, je často označován jako kult. Je Tribuna Sever opravdu tím kultem? Nejen na tuto otázku jsem se snažil hledat odpovědi. Celý příspěvek →

Myslím si, že každý z nás, kdo má rád hokej a dětství stihl prožít jinak než u sociálních sítí, mobilního telefonu či s herní konzolí v ruce, si někdy v životě zahrál „za barákem“ hokej. Hrál si na hokejistu, na své vzory a modly, které znal z televize. Někteří vyrostli, oženili se, zplodili děti a stejně jim tahle dětská vášeň zůstala. Jen už nehrají „jen tak za barákem“, ale dali svému snažení s hokejkou a míčkem nějakou přidanou hodnotu. Tihle kluci hrají hokejbal a já mám pro ně slabost. Třeba i proto, že je to s tou hokejkou, i když většinová společnost tráví čas víc moderně, pořád baví. I proto jsem v pátek vyrazil s týmem Warriors Havířov do Liptovského Mikuláše na hokejbalový turnaj Monkeys Cup 2022, který byl věnován nedávno zesnulému hokejbalistovi Eriku Balažovičovi… Celý příspěvek →